Čtenářský deník

Největší databáze referátů literárních děl, spisovatelů, básníků i literárních postav české i světové literatury.

Aktuality

16. 6. 2012 – Byl zprovozněn čtenářský deník.

Nejnovější referáty

Příběhy, na které svítilo slunce

(Petiška Eduard)

28 bájí a pověstí starého Egypta, Mezopotámie a Izraele. Příběhy o Davidovi a Goliášovi, babylonské věži, Danielovi v jámě lvové, o Josefovi a jeho bratrech, o osudu města Sodomy, otci Lotovi a jeho dcerách a celá řada dalších přibližují nové generaci dětských čtenářů podivuhodný svět východní mytologie.

Jak si lidé představovali vznik Země a jak poprvé vyšlo slunce

Bůh Ré neměl komu vládnout, a tak stvořil další Bohy. Ré za svými nepřáteli vysílal své oko, aby bojovalo. Jendou bylo oko pryč dlouho a Ré už měl jiné. Oko plakalo a z každé slzy vznikl nový člověk. Když byl starý lidé se mu smáli, Bohové mu poradili, aby své oko seslal na nepřátele. Oko se proměnilo v Bohyni Hathór, ta lidi zabíjela a pila jim krev. Zalíbilo se jí to a šla na cestu znova, Ré nechal udělat nápoj, který vypadal jako lidská krev a nechal tam přidat i pivo, Bohyně se opila. Když Ré vstupí do nebeské brány začíná nový den.

O vládě Boha Usíra

Usír ukázal lidem, jak obdělávat pole, využívat plody stomů. Usír putoval po Egyptě s manželkou Éset, ta se od svého manžela nevzdálila, protože věděla, že ho jeho bratr chce zničit. Ten ale vymyslel lest, nechal vyrobit truhlu, uspořádal velkolepou oslavu a pozval svého bratra bez ženy. Na konci oslavy přinesli truhlu a hostitel řekl, že ji mile rád dá tomu, komu bude přesně na míru. Samozřejmě, že byla na míru Usírovi. Jakmile do ní vlezl, zavřeli ji a zatloukli a hodili do řeky. Země vyschla a tak Upírova žene věděla, že není pochován v zemi. Jednoho dne, když šla k Nilu, slyšela děti, jak se baví o nádherné truhle. Truhla se mezitím zastavila na břehu v křoví a stal se z křoví krásný strom. Král nechal strom pokácet a z byl z něj udělán sloup.Éset se dostala až do hradu, nabídla se služkám, že jim udělá vlasy, všem to najednou velice slušelo a tak si Éset nechala zavolat královna. Královna přišla na to, že je Éset bohyně, a tak si mohla vzít sloup. Odvezla ho do Egypta, vyřezala dřevo a truhlu s manželem pochovala. Zlý bratr našel hrob a ostatky rozřezal, Éset je ale našla a později o tom vyprávěla synovi, ten v souboji proti zlému vyhrál a své oko dal do pusy otci a ten oživl.

O učenosti královského syna Setna

Setne byl tak vzdělaný, že vše věděl, při svém odchodu k kostela si všiml kněze, který se smál. Ten mu řekl, že je svitek, který napsal Bůh Thovt. Svitek je v hrobce Neneferkeptaha. Setna se tam dostal. Duch manželky Ahury mu řekne, aby se svitku nedotýkal, nebo se stane neštěstí. A řekla mu příběh o knězi, který jejímu muži řekl o papírku, o cestě kterou prodělali a o tom, že svitek hlídají dva draci. Svitek dostali, ale utonul jim syn. Poté se šla ona sama podívat tam, kde její syn utonul, spadla tam i ona a utopila se. Neneferkeptah se vracel sám a proto se utopil. Setne toužil po svitku a také ho dostal. Potkal ženu, která se mu zalíbila, musel jí podepsat, že jí dá svůj majetek a zabije své děti. Poté mu otec nakázal, aby svitek vrátil. Měl ale donést tělo ženy a syna, on to splnil, ale pak mu došlo, že moudrý člověk jde svou cestou.

Návštěva říše mrtvých

Setne měl sen, že až se mu narodí syn, ať ho pojmenuje Siusire. Siusire byl velice chytrý a jednou nabídl otci, že ho vezeme do říše mrtvých, ale nesmí mluvit,lekat se, divit se a děsit se. V jedné síni pletli provazy, v další nemohli dosáhnou na vodu a chléb, v další Bohyně a Bohové vážili lidské srdce a závažím byla pravda. V další místnosti byl vládce podsvětí Usír.

O dvou bratrech Batovi a Anupovi

Bata žil u svého bratra, který měl hospodářství a se vším mu pomohl. Anupova žena si vymyslela, že ji Bata zbil, proto chtěl Anup bratra zabít, ale nezdařilo se mu to. Bata šel do cedrového lesa a řekl bratrovi, že až bude potřebovat pivo, že mu spění pivo. Bata si v lese vyřízl srdce a dal ho na největší cedr. Bohové mu stvořili ženu, Bata jí řekl o svém srdci a varoval jí, aby nechodila k moři, ona se tam vydala a trs vlasu jí padl do vody. Z Egypta si pro ní nechali poslat, Bata je všechny pobil, byla vyslána žena s poklady. Žena od Baty odešla a bála se ho, proto dala pokácet cedr. Bata zemřel, jeho bratr poznal, že potřebuje pomoct, našel jeho srdce a vložil mu ho do úst. Bata se proměnil v posvátného býka a bratr ho odvedl do Egypta. Bata, řekl své bývalé ženě, teď už královně, že je to on. Ta šla za králem a prosila, aby býka popravil. Při popravě vytryskly dvě kapky krve a z nich vyrostly stromy. Královna z nich slyšela hlasy a tak je nechala pokácet, nevšimla si, že jí do pusy vlétla tříska. Porodila syna, král zemřel a syn vládl. Královně řekl, že je to on Bata, královna chtěla utéct, ale lapili ji a zemřela mečem, tak jak ji předpověděli.

O dobytí města Joppy Egyptskou lstí

Vojevůdce Thovti se do Egypta vrátil vždy z každé války, jako vítěz. V té době se vzbouřilo město Joppa, které bylo obklopeno hradbami. Thovti se tam vydal a král mu půjčil žezlo, které mělo čarovnou moc. Thovti nemohl město dobýt a proto nechal vyrobit dvěstě košů a dal ukovat řetězy. Potom poslal vyjednavače, král si dal s ním schůzku, oba šli se svou družinou. Thovtiho družina se sebou přinesla jídlo a pití, král se opil a Thovti ho pak praštil. Egyptští vojáci naskákali do košů a zbytek je odnesl s tím, že je král porazil a vojáci nesou poražené, žena krále otevřela bránu, tak se tam Egypťané dostaly a Joppa byla dobyta lstí.

O Chuenanupovi

Chudý rolník jezdil do města vyměňovat své nastřádané zboží za obilí. Na okraji města bydlel sedlák Dhutnacht, který mu chtěl osly s nákladem sebrat. Dal mu přes cestu plátno a tak nemohl jít rolník dál, tak mu sedlák vše vzal. Rolník seděl před jeho domem a čekal, až mu náklad vrátí. Jedenáctého dne se vydal za správcem, ten ho vyslechl, oznámil to úředníkům, ale ti nic nedělali. Správce šel za králem a řekl mu o rolníkovi. Rolník chodil devět dní za správcem, další den se chtěl zabít. Správce nechal poslat pro rolníka a pro sedláka a vynesl rozsudek, že sedlák musí dát všechen svůj majetek. Rolník si ale vzal jen osli a náklad. A přitom řekl: ,,Spravedlnost je více, než bohatství.?

O neuvěřitelných dobrodružstvích

V Egyptě se objevilo mnoho vozů s poklady a neznámý muž šel za králem, že ho před dávnými časy vyslal na moře se sto padesáti muži na velkou loď, přišla bouře a všichni kromě něj zemřeli, dostal se na ostrov a měl hlad, všude bylo plno ovoce, jen lidé nikde. Pak se mu zjevil had a řekl, ať vyčká až ho někdo zachrání, muži se žilo na ostrově výborně. Když uviděl loď šel za hadem a ten mu dal náklad. Král dal muži dům a udělil mu úřad a muž si řekl, že se nemá nikdy zoufat, neboť smutkem se nezastaví běh událostí.

O Egyptském princi

Královi se narodil syn, předpověděli mu, že zemře tak, že ho zahubí buď krokodýl, had nebo pes. Král dal svého syna do izolovaného domu. Princ viděl chrta a chtěl psa také a tak ho dostal. Z prince se stal muž, chtěl se vydat na cestu a král musel svolit. Princ se dostal do Mezopotámie, kde se princové snažili zachránit princeznu, která byla ve vysoké věži. Princ to zvládl a vzal si princeznu, řekl jí svůj osud a princezna chtěla nechat utratit psa. Princ ale odmítl. Princezna se nemohla od prince hnout, večer mu k posteli dávala mléko s vínem. Připlazil se had, opil se a princezna ho přesekla. Vydali se do Egypta, na pobřeží už dva měsíce bojoval obr s krokodýlem. Krokodýl zalezl do rákosí, že obra napadne zezadu, princ ho viděl a řekl to obrovi, když mu krokodýl slíbil, že pokud to prozradí zabije ho. Večer se krokodýl opil a když ho princezna chtěla přeseknout, bránil se.. Nakonec zemřel krokodýl, ale i princův pes. A princ zemřel želem, jelikož se svým psem toho zažil hodně.

O bohatém Egyptském králi

Nejbohatší král si nechal postavit vysoký dům bez oken jen s jedněmi dveřmi. Dvanácti klíči zamkl dům. Stavitel si však udělal do domu tajný vchod, odsunul cihlu a byl v pokladnici. Když umíral, řekl tajemství svým synům, ti chodili do pokladnice a král poznal, že mu ubývá a dal do pokladnice oka, jeden z bratrů se chytl a druhý mu uřízl hlavu, aby se nepoznalo, kdo to byl. Mrtvého dali pověsit ve vesnici, aby se příbuzní rozplakaly. Bratr ovšem získal tělo zpět. Princezna řekla otci, aby v paláci udělal síň, kde bude tma a ona tam z každým z vesnice promluví. Princezna si myslela, že pokud bude o ukradených penězích vyprávět, bude se dotyčnému klepat ruka. Bratr ji však obelstil a utekl. Král řekl, ať se dotyčný přihlásí, že ho nepotrestá. Tak se tedy přihlásil a král ho jmenoval rádcem a dal mu princeznu za ženu.

O stvoření světa

Z vod se zrodili Bohové a pořád se veselili, to se nelíbilo bohovy vod, chtěl je zničit, ale jeho žena mu to rozmluvila. Bohové se o tom dozvěděli a rozhodli se boha vody potrestat. Bůh Ea ho zabil a ubytoval se v jeho domě a tam se mu narodil i syn. Bohové šli za ženou mrtvého boha vody, aby ho zabila, jelikož ji zabil muže. Tiamata stvořila příšery a syn Ea měl s nimi bojovat. Tiamata byla poražena. Narduk její tělo rozdělil na dvě půlky, z první udělal nebe a z druhé zem. Na lid obětoval muže Diamaty.

O sestupu do podsvětí

Tammuz šel požádat o ruku bohyni lásky Ištar. Matka a bratr jí radili, aby si ho vzala, jelikož je sedlák a tak budou mít všeho dostatek. Ištar byla velice náročná, odešla od svého muže a šla do podsvětí ke své sestře, ta ji nechala zavřít a Ištar měla onemocnět šedesáti nemocemi. Když se do tří dnů nevrátila, její služebník šel za bohem Ea a ten poslal dva posli. Královna podsvětí jim dávala dary, ale oni odmítali. Bohyně Ištar již byla mrtvá, proto ji oživili, ale ona za sebe musela poslat někoho jiného, protože už byla započítána mezi mrtvé. Když šla v každém městě ji šel přivítat král, jej její muž seděla čekal na její příchod. Toho tedy dala ďáblu a tím ho zabila.

O vladaři města Kiše Emanovi

Orel a had se rozhodli, že se budou přátelit a nic si neodepřou. Když byl jednou had na lovu, snědl orel jeho mláďata. Hadovi to bylo jasné a tak šel za moudrým Šamašem, ten mu řekl, ať jde zpět, že před něj dá mrtvého býka, kterému ať se schová do žaludku a až přilítne orel, ať ho hodí do jámy. Vládce chtěl syna, šel také za Šamašem, ten mu poradil, že v jámě je někdo, kdo mu pomůže. Orel ho vynesl pro rostlinu do nebes, král se bál prázdnoty pod ním a tak spadl.

O nesmrtelnosti

Ve městě Uruk museli všichni stavět vysoké hradby, celé dny pracovali a neměli se rádi. Bohové stvořili muže Enkidu, aby krále Uruku Gilgameše porazil. Enkidu pásl zvěř a tam kde žil, vykopal lovec díry, druhý den byly ovšem zasypané, proto šel za Gilgamešem. Za Enkidem šla dívka, do které se měl zamilovat, to se stalo. Gl?lgameš měl sen, že si někoho velice oblíbí. Když Enkidu přišel, změřili své síly, Gilgameš vyhrál a nabídl mu přátelství a od té doby byli nerozluční. Šli zabít obra, u něj byl hlídač, který byl nesmrtelný díky jeho 7 košilím. Ráno, když si je oblíkal, ho zabili, zabili i obra. Bohové poslali býka, protože Gilgameš odmítl pyšnou bohyni, býk byl zabit. Enkidu onemocněl a zemřel. Gilgameš sevydal na cestu za svým předekem a chtěl vědět, jak se stát nesmrtelným. Měl postavit velkou loď, aby se tam vešel od každého druhu pár, zkoušel neusnout sedm dní, plaval si i pro rostlinu na dně moře, když se ale vracel do Uruku a viděl hradby, došlo mu, že člověk zemřít musí, ale může být nesmrtelným díky svým činnům.

O vzniku světa

Jahve stvořil svět, vody, nebe, anděly, dvojí oheň, kopce, údolí a moře. Třetí den otevřel brány Edenu, stvořil trávu, stromy, měsíc, slunce, ryby, ptáky, zvířata a velikého býka. Za šest dní vznikl svět a nad ním sedm nebes. Z hlíny a vody udělal člověka a vdechl mu život, jmenoval se Adam, jelikož mu bylo smutno, vytvořil ještě ženu, ta se s Adamem hádala a odešla. Bůh tedy jinou stvořil z Adamova žebra. V ráji žil had, který je navedl, aby ochutnali zakázané ovoce. Bůh je tedy vyhodil z ráje a hadovi usekl nohy.

Když člověk zabije člověka

Adam s Evou měli dva syny ? Kaina a Ábela. Kain byl rolník a Ábel pásl ovce. Když měli dát dar Jahvovi, Kain dal to nejhorší a Ábel dal tu nejlepší ovci. Kainům dar bůh nepřijal, to ho rozčílilo a chtěl svého bratra zabít. Umlátil ho kamenem a zaházel ho hlínou, Bůh poté Kaina potrestal, narostl mu roh, jako znamení zla.

O Noemově arše

Lidé na sebe byli zlí. Boha uctíval jen Noe. Bůh se tedy rozhlodl lid potrestat tím, že sešle potopu. Neomu řekl, aby udělal archu a dal tam vždy po páru zvířat. Do archy chtěla jít i lež, ale Noe jí řekl, že musí mít někoho do páru, vzala si proto kletbu. Poté se rozpršelo, dvanáct měsíců pršelo a pršelo.

O stavbě babylónské věže

Sem, Ham a Ječet, synové Noema. Ham měl rod a tam se narodil chlapec Nimrod. Lidé se začali stěhovat a tak šli i oni s Nimrodem v čele. Zastavili se na planině a tam založili město, ve kterém měla být věž až do nebe. Stavba města pokračovala, stavěla se i věž do nebe, ta byla z pálených cihel a měla dvě schodiště. Cesta nahoru trvala hodinu. Lidé do nebe vystřelovali šípy a ty se vracely zakrvácené, mysleli se, že vybili nebe. Bůh je potrestal, zkrátil věž o dvě třetiny. Trest byl, že každý zapomněl svůj jazyk a z jaké rodiny pochází, proto ani stavba nemohla pokračovat.

Infornace

Ilustrace: Karel Teissig

Vydalo: Nakladatelství Dětské knihy v roce 1967